Dómská krypta
Raněbarokní či pozdněrenesanční krypta představuje dvoupatrovou architekturu umístěnou pod presbytářem. S její stavbou započal v roce 1616 olomoucký biskup kardinál František Ditrichštejn (1599-1636). Ovšem její dokončení spadá až do funkčního období jeho nástupce na biskupském stolci, rakouského arcivévody Leopolda Viléma (1637-1664), a bylo provedeno nákladem Ditrichštejnových synovců Maxmiliána a Ferdinanda.
Trojlodní krypta je vlastně prostorný podzemní chrám o půdorysných rozměrech 25x15 m, šířka střední lodi je 6,6 m a postranních lodí 4,6 m. Výška krypty je 5,4 m. Valený strop podpírá šest párů pilířů. Na východní straně krypty je umístěn kamenný oltář, který v minulosti býval upraven jako Boží hrob. Za dómského faráře Mons. Leopolda Dýmala byla krypta v zimním období využívána k liturgickým potřebám. Přes léto krypta sloužila jako výstavní prostora, kde se návštěvníci mohli seznámit s liturgickými předměty a dějinami římskokatolické církve.
Do krypty se vstupuje dvouramenným schodištěm a dveřmi ze 17. století, které jsou zdobeny bronzovou ornamentální mříží. Tato mříž má na místo kliky držadlo v podobě satyra.
V západní části krypty je umístěna busta kardinála Rudolfa Jana (1819-1831), arcibiskupa olomouckého a arcivévody rakouského. Ve zdi je také uložena schránka s jeho srdcem, tělo je však pohřbeno v kapucínském kostele v rodinné hrobce Habsburků ve Vídni.
Pod podlahou horní krypty, která byla dostavěna v roce 1659, se nachází vlastní hrobka pro olomoucké biskupy a preláty. Vstup do ní kryjí dvě pískovcové desky se znakem kardinála Ditrichštejna a latinským nápisem dokumentujícím jak jejich určení, tak i dílo tohoto biskupa.
Deska č. 1:FRANCISCUS CARD. ET PRINCEPS A DIETRICHSTAIN EPUS OLOMUC DORMITORIUM HOC PRO SE SUIIS QUE SUCCESSORIBUS EPISCOPIS OLOMUCENSIBUS TESTAMENTO FIERI IUSSIT PERFECERUNT HAEREDES ANNO MDCLXI OBYT XIII KAL OCT. A. MDCXXXVI POSTQUAM VIXISSET ANNO LXVI DIES XX CUM CIRCITER XXXVII CARDINALIS ET EPISCOPA /CIC/ TUS FUISSET.
Překlad:František kardinál a kníže z Ditrichštejnu, biskup olomoucký, tuto hrobku pro sebe své nástupce, biskupy olomoucké, závětí zříditi kázal. Vykonali dědicové r. 1661. Zemřel 17. září 1636, ve věku 66 let a 20 dní, když byl 37 let kardinálem a biskupem.
Deska č. 2:FRANCISCUS CARD ET PRINCEPS A DIETRICHSTEIN EPUS OLO DORMITORIUM HOC PRO DNIS CAPITULARIBUS HUIUS ECCLAE CATHEDRALIS TESTAMENTO FIERI IUSSIT PERFECERUNT HAEREDES ANNO MDCLXI OBYT XII KALEND OCTOB ANNO MDCXXXVI POSTQUAM VIXISSET ANNOS LXVI DIES XX CUM CIRCITER XXXVII CARDINALIS ET EPISCOPUS FUISSET.
Překlad:František kardinál a kníže z Ditrichštejnu, biskup olomoucký, tuto hrobku závětí kázal poříditi pro pány kanovníky tohoto katedrálního kostela. Vykonali dědicové r. 1661. Zemřel 17. září 1636 ve věku 66 let a 20 dní, když byl 37 kardinálem a biskupem. V této spodní kryptě byli pohřbeni František kardinál Ditrichštejn, jehož tělesné ostatky jsou nezvěstné, biskup Karel II. Lichtenštejn-Kastelkorn (1664-1695) – obnovitel olomouckého arcibiskupství po 30-ti leté válce, arcibiskup Maria Tadeáš Trauttmansdorf (1811-1819) a prelát Kolovrat-Libštejnský, který v Olomouci zemřel nedlouho po svém jmenování pražským arcibiskupem.Spodní krypta bude od příštího roku (tj. 2011) díky finanční dotaci z tzv. Norských fondů přístupná veřejnosti. Návštěvníci zde naleznou „Mauzoleum olomouckých biskupů“, kde budou moci meditovat, zamyslet se a celkově se zklidnit.